Druhá světová válka je stále vnímána jako období temna
v lidských dějinách. O tom, jak probíhal německý plán na vyvraždění židů, nám přišel vyprávět pan Radek Hejret. Jeho popisování Terezínského ghetta, podmínek ve kterých lidé žili, hlad, tma, jenž panovala všude, kam se židovské oko podívalo, nám vhánělo slzy do očí.
Beseda se ani v nejmenším nepodobala výkladu z učebnice. Už jenom proto, že pan Hejret zasadil do vyprávění i příběh malé Míši, holčičky, která v té době žila a dnes už rozhodně není dívenkou.
Její dětství bylo naplněné trápením, hladem a smutkem, ale po kapitulaci Němců se jako jedna z mála opět shledala s rodiči. Strach pominul, Míša dostudovala, vdala se a měla děti. Nyní nám propůjčuje svůj příběh, abychom nikdy nezapomněli na krutost a nelidské zacházení, kterým musela čelit jen proto, že se narodila jako židovka.
Ema Králová, 9.C
