ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

ZAMĚŘENÍ ŠKOLY

Škola má některá specifika a klade důraz na ty oblasti výchovy a vzdělávání, které ji odlišují od ostatních škol a tím dochází k její profilaci:

 

  • výuka cizích jazyků – široká nabídka volby druhého cizího jazyka od 7.tř.
  • práce s výpočetní a komunikační technikou
  • nabídka volitelných, nepovinných předmětů a kroužků v mimoškolní činnosti
  • vytváření podmínek pro talentované žáky i žáky s různým druhem postižení

 

Další naše záměry :

  • předáváme žákům takové znalosti a dovednosti, které budou dobře uplatnitelné v životě, tzn. méně encyklopedických poznatků a více se zaměřujeme na činnostní učení pro praxi
  • zavádíme do vyučování efektivní metody výuky, jako je skupinové (kooperativní) a projektové vyučování, kterými vedeme žáky k týmové práci, k vzájemné pomoci, sounáležitosti a vzájemnému respektu
  • výrazně posilujeme výuku cizích jazyků pro budoucí život v EU
  • vedeme žáky k využívání komunikačních a informačních technologií do všech předmětů ⋅ pěstujeme u žáků vztah k zdravému životnímu stylu a sportu
  • vyžadujeme od žáků dodržování stanovených pravidel
  • stejnou péči věnujeme všem žákům
  • klademe důraz na všeobecné a rovné vzdělání pro všechny, neboť pro úspěšný rozvoj dítěte má velký význam život v populačně přirozené skupině (ve skupině jsou zastoupeni žáci s různými vlohami, nadáním a vlastnostmi)
  • nechceme preferovat jen intelektuální nadání, ale stejně podporujeme žáky i s jiným druhem nadání (např. hudební, pohybové, manuální, estetické)
  • integrujeme děti zdravotně postižené přímo ve třídách základní školy s ostatními dětmi
  • chceme se zaměřovat i na žáky nadané, chceme jim vytvořit podmínky pro jejich rozvoj a tím omezit jejich přechod na jiné školy. Z metod práce chceme u těchto žáků preferovat samostatnou práci, skupinovou práci, projektové vyučování apod. Rovněž se chceme zúčastňovat různých soutěží školního i okresního charakteru, kde rovněž mají možnost se žáci prezentovat a zejména při přípravě k těmto soutěžím dochází k rozvoji jejich nadání.
  • rozvíjíme silné stránky školy a budeme napravovat to, co považujeme za nedostatky.

 

DOKUMENT ZAMĚŘENÍ ŠKOLY KE STAŽENÍ ZDE

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE

Klíčové kompetence jsou vytvářeny prostřednictvím výchovných a vzdělávacích strategií.

Nejčastěji se uplatňuje v těchto formách :

  • frontální výuka, individuální a skupinová práce, problémové vyučování, projekt, práce v terénu
  • výklad, laboratorní a slohová práce, diskuse, pozorování, referáty, sběr a třídění informací, exkurze, výlety, prezentace, dramatizace, prožitek a hra.

Klíčové kompetence mají žákům pomáhat při získávání základu všeobecného vzdělávání. Úroveň klíčových kompetencí získaných na základní škole není konečná, ale tvoří základ pro další celoživotní učení a orientaci v každodenním praktickém životě.

 

Kompetence k učení

 

umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení

 

Během výuky klademe důraz na čtení s porozuměním, práci s textem, vyhledávání informací. Žáky vedeme k sebehodnocení. Individuálním přístupem k žákům maximalizujeme jejich šanci prožít úspěch.

 

Žákům umožňujeme ve vhodných případech realizovat vlastní nápady, podněcujeme jejich tvořivost. Žáci se zúčastňují různých soutěží a olympiád. Učíme se vytvářet takové situace, v nichž má žák radost z učení pro samotné učení a pro jeho další přínos. Zadáváme dětem zajímavé domácí úkoly.

 

Kompetence k řešení problému

 

podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů

 

Výuka je vedena tak, aby žáci hledali různá řešení problému, svoje řešení si dokázali obhájit. Ve vhodných oblastech vzdělávání používáme netradiční úlohy (Cermat, Scio, matematický Klokan ap.).

 

Při výuce motivujeme žáky v co největší míře problémovými úlohami z praktického života. Žáci si postupně zdokonalují kompetenci práce s informacemi ze všech možných zdrojů, ústních, tištěných mediálních a počítačových, včetně internetu, aby je uměli vyhledávat, třídit a vhodným způsobem využívat. Žáci jsou vedeni úměrně věku k používání internetu.

 

Na škole v přírodě a projektových dnech používáme k logickému řešení problémů miniprojekty. Někteří žáci prezentují své práce a nápady ve školním Almanachu. Podle svých schopností a dovedností se žáci zapojují do soutěží. Starší žáci připravují různé aktivity pro mladší spolužáky (divadlo, soutěže, akce Školní družiny, branný den, dopravní výchova). Děti vedeme k aktivnímu podílu na všech fázích činnosti, na plánování, přípravě, realizaci i hodnocení.

 

Kompetence komunikativní

 

vést žáky k všestranné a účinné komunikaci

 

Vedeme žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky, s učiteli a ostatními dospělými ve škole i mimo školu. Učíme žáky obhajovat a argumentovat vhodnou formou svůj vlastní názor a zároveň poslouchat názor jiných.

 

Začleňujeme metody kooperativního učení a jejich prostřednictvím vedeme děti ke spolupráci při vyučování. Podporujeme komunikaci s jinými školami.

 

Kompetence sociální a personální

 

rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých

 

Během vzdělávání mimo jiné používáme skupinovou práci žáků, vzájemnou pomoc při učení. Sociální kompetence vyvozujeme na praktických cvičeních a úkolech (při Tv, na školách v přírodě apod.).

 

Usilujeme, aby žáci prokázali schopnost střídat role ve skupině. Žáky vedeme k respektování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se sami podílejí. Učíme je zároveň k odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky. Chceme žáky naučit základům kooperace a týmové práce.

 

Kompetence občanské

 

připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti

 

Ve třídních kolektivech žáci společně stanovují pravidla chování. Školní řád navazuje na pravidla chování vytvořená ve třídách. Klademe důraz na Environmentální výchovu – vychováváme žáky k ekologickému myšlení. Vedeme k třídění odpadu.

 

Při ozdravných pobytech v přírodě se žáci chovají jako zodpovědné osoby.

 

Žáky zapojujeme do projektů, kde se prakticky seznamují s kulturou jiných národů .

 

Kompetence pracovní

 

pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci

 

Žáky motivujeme k aktivnímu zapojení do oblasti Člověk a svět práce. Vedeme je k objektivnímu sebehodnocení a posouzení s reálnými možnostmi při profesní orientaci. Výuku doplňujeme o praktické exkurze.

 

Na škole je vypracována koncepce pro volbu povolání. Výběrem volitelných předmětů pomáháme žákům při profesní orientaci.

 

DOKUMENT VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE KE STAŽENÍ ZDE

ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (žáci se specifickými poruchami učení)

 

Žáci, u kterých se projevují příznaky některé z vývojových poruch učení, posíláme se souhlasem rodičů na vyšetření do pedagogicko-psychologické poradny. Na základě vyšetření a doporučení poradny jsou pak tyto děti zařazovány do reedukační péče – DAP. S dětmi pracují vyškolené asistentky (na 1. i na 2. stupni).

 

Každý týden probíhá jedna vyučovací hodina pravidelné dyslektické nápravy se souhlasem a za spolupráce rodičů. V případě, že pedagogicko-psychologická poradna nebo speciálně pedagogické centrum diagnostikuje vývojovou poruchu učení je na žádost zákonných zástupců dítěte vypracován individuální vzdělávací plán, podle kterého se s dítětem v průběhu školního roku pracuje. V něm uvádíme závěry a doporučení z vyšetření v PPP(SPC), na co se konkrétně v reedukaci zaměříme, pomůcky, které se budou při nápravě používat, způsob hodnocení, termín reedukační péče, jméno paní učitelky, která bude s dítětem pracovat. Při klasifikaci těchto dětí přihlížíme k vývojové poruše a hodnotíme s tolerancí.

 

Vzdělávání žáků mimořádně nadaných

 

Zařazení nadaných žáků do základního vzdělávání vyžaduje od učitelů náročnější přípravu na vyučování v jednotlivých předmětech. Pro tyto žáky je zapotřebí zvýšené motivace k rozšiřování základního učiva do hloubky především v těch vyučovacích předmětech, které reprezentují nadání dítěte.

 

V rámci vyučování matematiky projevují tito žáci kvalitní koncentraci, dobrou paměť, zálibu v řešení problémových úloh a svými znalostmi přesahují stanovené požadavky. Umožňujeme jim pracovat na počítači (vzdělávací programy), individuálně pracovat s naučnou literaturou (hlavolamy, kvízy, záhady, problémové úlohy). V dalších naučných předmětech jsou jim zadávány náročnější samostatné úkoly (referáty k probíranému učivu, zajímavosti ze světa techniky aj.), jsou pověřováni náročnějšími úkoly.

 

Na žáky s hudebním nadáním klade učitel vyšší nároky odpovídající jejich dovednostem a schopnostem. Vhodným způsobem je zapojuje do činností v hodině – mohou doprovázet na hudební nástroj či předzpívávat píseň.

 

Žákům výtvarně nadaným jsou zadávány náročnější práce – volí různé techniky, jsou podporováni v mimoškolních aktivitách, navštěvují výtvarné obory při základních uměleckých školách.

 

Žáci nadaní spíše technicky, manuálně zruční, jsou směřováni k zapojení do zájmových aktivit organizovaných školou nebo základní uměleckou školou. Při samotné výuce bývají pověřováni náročnějšími částmi při plnění zadaných úkolů.

 

Pohybově nadaní žáci jsou podporováni v rozvíjení všech pohybových aktivit, především těch, kde žák projevuje největší zájem a talent. Žáci jsou zapojováni do sportovních soutěží, ať už v rámci školy nebo mimo ni. Reprezentují školu.

 

Usměrňujeme žáky v osobnostní výchově, vedeme je k rovnému přístupu k méně nadaným spolužákům, k toleranci, ochotě pomáhat slabším. Není výjimkou, že vyniká-li žák v jedné oblasti, v jiné je průměrný. Na základě doporučení PPP (SPC) se i pro tyto žáky vypracovává individuální vzdělávací plán.

 

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (tělesné postižení)

 

Vzdělávání žáků tělesně postižených bude probíhat ve třídách na 1. a 2. stupni školy formou individuální integrace na základě vypracovaného individuálního plánu. Žáci se budou vzdělávat podle zpracovaného učebního plánu běžných tříd a na základě individuálních vzdělávacích plánů. Ve spolupráci a na doporučení speciálně pedagogického centra budou realizovány změny v učebním plánu, týkající se přeřazení žáka z tělesné výchovy, omezení ve výtvarné výchově, pracovních činnostech, případně v ostatních předmětech.

 

Protože škola není bezbariérová, je nutné požadovat přítomnost osobního asistenta, který bude pomáhat žákovi (jednomu či více) při přizpůsobení se školnímu prostředí, bude pomáhat učitelům při komunikaci s takovýmto dítětem, pomáhat při komunikaci dítěte s ostatními žáky a také při komunikaci školy s rodiči postiženého žáka.

 

Učitel musí žáky na přítomnost postiženého spolužáka předem připravit, stanovit pravidla chování a způsob komunikace ve třídě i mimo vyučování.

 

Vzdělávání žáků s poruchami chování

 

Jedná se o žáky hyperaktivní, popřípadě s edukativními problémy, kteří nerespektují některé normy společenského chování, jsou nepřizpůsobiví, impulsivní a snadno unavitelní. Vzdělávání těchto žáků bude probíhat ve třídách na 1. a 2. stupni školy formou individuální integrace. Ve spolupráci a na doporučení pedagogicko-psychologické poradny se budou žáci vzdělávat podle zpracovaného individuálního výchovně – vzdělávacího plánu.

 

V procesu vytváření klíčových kompetencí bude nutné klást zvýšený důraz na samostatné rozhodování, kritické myšlení, jednání bez podléhání manipulacím a výchovu k práci a ke spolupráci. Učitel musí s žáky stanovit přesná pravidla chování a způsob komunikace ve třídě i mimo vyučování s tímto žákem. Zavést systém pochval a trestů.

 

Vzdělávání žáků s více vadami

 

Vzdělávání žáků s více vadami bude probíhat ve třídách na 1. a 2. stupni školy formou individuální integrace. Žáci se budou vzdělávat podle zpracovaného učebního plánu běžných tříd a na základě individuálních vzdělávacích plánů. Ve spolupráci a na doporučení příslušných speciálně pedagogických center nebo pedagogicko-psychologických poraden budou realizovány změny v učebním plánu, týkající se těchto žáků. Na základě posouzení SPC nebo PPP o závažnosti postižení bude požadována přítomnost osobního či pedagogického asistenta, který bude pomáhat žákovi (jednomu či více) při přizpůsobení se školnímu prostředí, bude pomáhat učitelům při komunikaci s takovým to dítětem, pomáhat při komunikaci dítěte s ostatními žáky a také při komunikaci školy s rodiči postiženého žáka.

 

Na základě doporučení PPP, SPC je možné vzdělávat žáka v určitém předmětu v jiném postupném ročníku. Žáci s poruchami výslovnosti a vadami řeči jsou vedeni v logopedických poradnách a pracují pod vedením logopedických asistentek.

 

Začlenění průřezových témat:

 

naleznete v dokumentu, který je ke stažení ZDE.

 

DOKUMENT ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH KE STAŽENÍ ZDE

UČEBNÍ PLÁNY

HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE

HODNOCENÍ ŽÁKA VE ŠKOLE

Hodnocení provádíme

 

  • klasifikací číselnou
  • slovně
  • kombinací obou způsobů

 

Vycházíme z právních předpisů:

  • Školský zákon (č. 561/2004 Sb.)
  • Vyhláška o základním vzdělávání (č.48/2005 Sb.)
  • Školní klasifikační řád Vyhláška č. 48 o základním vzdělávání § 14

Pravidla hodnocení žáků jsou součástí školního řádu a obsahují zejména:

  • zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou
  • zásady a pravidla sebehodnocení žáků
  • stupně hodnocení prospěchu a chování v při použití klasifikace a jejich charakteristiku, včetně předem stanovených kritérií
  • zásady pro použití slovního hodnocení
  • zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace
  • způsob získávání podkladů pro hodnocení
  • organizace komisionálních a opravných zkoušek
  • způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

 

Hodnocení žáka vychází z posouzení dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu.

Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. Při hodnocení pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žák.

Při celkovém hodnocení přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. (dlouhodobá nemoc, vážné rodinné či zdravotní problémy). Při hodnocení učitel zohlední individuální pokrok bez srovnání s ostatními žáky.

V 1. ročníku může být hodnocení doplněno celkovým slovním hodnocením žáka.

Zásady pro užití slovního hodnocení jsou uvedeny v kapitole : Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

 

Stupně hodnocení a klasifikace

 

V souladu s ustanovením § 15 vyhlášky č. 48/2005 Sb.

 

Prospěch

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se hodnotí těmito stupni:

výborný – 1

chvalitebný – 2

dobrý – 3

dostatečný – 4

nedostatečný – 5

Tato stupnice platí pro předměty povinné (včetně volitelných) i nepovinné.

 

Chování

Chování žáka je hodnoceno těmito stupni:

velmi dobré – 1

uspokojivé – 2

neuspokojivé – 3

 

Klasifikaci chování navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli. Rozhoduje o ní ředitel školy po projednání v pedagogické radě.

 

Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování, včetně dodržování školního řádu během klasifikačního období. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. K již uděleným výchovným opatřením se přihlíží pouze tehdy, byla-li tato opatření neúčinná.

 

Hodnocení předmětů s převahou teoretického zaměření

 

výborný 1

 

žák pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických i praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

 

chvalitebný 2

 

žák samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nerostly ve správnosti., přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činností je zpravidla bez podstatných nedostatků. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

 

dobrý 3

 

žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a praktických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat.V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

 

dostatečný 4

 

žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

 

nedostatečný 5

 

žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele.

 

Specifické typy činností a jejich hodnocení

 

Projekty

 

  • řešení problému
  • analýza, pojmenování problému
  • varianty řešení
  • volba strategických postupů
  • členění na jednotlivé kroky
  • systematický a logický postup
  • kontrola výstupu, odstranění chyb
  • práce s informačními zdroji
  • analýza znalostí
  • vyhledávání příslušných zdrojů
  • vybírání podstatných informací
  • schopnost práce s ICT
  • práce ve skupině
  • schopnost rozdělení rolí
  • dovednost komunikace ve skupině
  • plnění úkolů v zájmu skupiny
  • prosazení vlastního názoru
  • vytváření příjemné pracovní atmosféry
  • tvořivost, iniciativa
  • zájem o práci
  • využití svého talentu, nadání
  • originalita řešení
  • samostatnost
  • úroveň výstupu
  • věcná správnost
  • členění, přehlednost
  • estetická a grafická úroveň
  • novost myšlenek, využití v praxi
  • prezentace výstupu z projektu
  • souvislý, kultivovaný a stylisticky správný projev
  • použití spisovného jazyka
  • zaujetí posluchače
  • schopnost hovořit „z patra“ a s oporou textu
  • včasná reakce na dotazy a připomínky posluchačů

 

Referáty

 

  • práce s informačními zdroji
  • obsahová stránka
  • ústní prezentace
  • vlastní myšlenky
  • motivace pro využití Exkurze
  • aktivní účast na přípravě exkurze
  • zájem o její téma
  • ústní moderování – příprava, prezentace
  • získané dovednosti a vědomosti
  • zpracované materiály, článek Slohová práce
  • stylistická úroveň, originalita
  • grafická úroveň
  • pravopis
  • struktura práce, dodržení osnovy

 

Laboratorní práce

 

  • dodržování bezpečnosti práce, bezpečná manipulace s pomůckami a chemikáliemi
  • správný postup práce podle zadání úlohy či pokynů učitele
  • manuální zručnost
  • splnění zadaných úkolů
  • formulace výsledků pozorování či pokusu, vyvozování závěrů, popř. schopnost zevšeobecnění závěrů
  • tvorba písemného záznamu
  • schopnost týmové spolupráce

 

Čtenářské kompetence

 

  • úroveň hlasitého čtení
  • porozumění textu
  • orientace v textu
  • schopnost reprodukovat text
  • aplikace získaných informací v běžném životě

 

Kratší samostatné práce

 

Teoretické

  • úroveň vědomostí
  • informační zdroje
  • aplikace teoretických vědomostí při řešení konkrétního úkolu

Praktické

  • využití teoretických znalostí
  • originalita řešení
  • preciznost
  • estetičnost a funkčnost

 

Hodnocení v předmětu

 

výborný 1

 

žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě

 

chvalitebný 2

 

žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky. Má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost

 

dobrý 3

 

žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu

 

dostatečný 4

 

žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu

 

nedostatečný 5

 

žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci

 

Získávání podkladů pro hodnocení žáka

 

Podklady pro hodnocení výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získáváme

  • soustavným diagnostickým pozorováním žáka
  • soustavným sledováním výkonů a připravenosti na vyučování
  • různými formami zkoušek – písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové
  • kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami
  • analýzou výsledků činností žáka
  • konzultacemi s ostatními učiteli, případně konzultacemi s pracovníky PPP, SPC, či ve zdravotnictví
  • rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka

 

Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů. Při ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky písemných zkoušek oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Termíny kontrolních písemných prací prokonzultuje učitel s třídním učitelem, aby se práce nadměrně nehromadily v určitých dnech.

 

Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za pololetí. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.

 

Třídní učitelé a vedení školy budou pravidelně informováni o stavu klasifikace ve třídě formou čtvrtletní pedagogické rady, zápisy z jednání předmětových komisí a metodických sdružení, kontrolou žákovských knížek, rozhovory s TU a vyučujícími. V případě podstatného zhoršení žáka vyučující upozorní TU a domluví se neprodleně na opatřeních (oznámí rodičům).

 

Sebehodnocení žáků

 

Učitel vytváří dovednost žáka hodnotit sám sebe – podporuje sebehodnocení a vzájemné hodnocení jako přirozenou součást procesu hodnocení. Žáci formulují svoji úspěšnost vzhledem k daným kritériím. Učí se posuzovat vynaložené úsilí vzhledem k výsledku činnosti.

 

V sebehodnocení se mohou uplatnit všechny formy hodnocení:

klasifikací – známkami, body, procenty

slovním hodnocením – žák argumentuje, posuzuje, zdůvodňuje, obhajuje, oponuje

zobrazováním – symboly, grafy, stupnice

 

Využívá se vlastní hodnocení práce v hodině, na projektech, slovní hodnocení okamžitého výkonu, týmové práce. K sebehodnocení se může využívat žákovské portfolio.

 

Portfolio

 

Materiály se zařazují výhradně s vědomím žáka. Shromažďují se ty práce, ze kterých je zřejmý stupeň zvládnutí dané problematiky. Materiály se na 1. stupni ukládají průběžně, na 2. stupni na konci každého pololetí. Během pololetí jsou v dokumentaci příslušných vyučujících. Součástí portfolia mohou být i osobní záznamy žáka, diplomy ze soutěží, projekty, apod.

 

Portfolio je podkladem pro výstupní hodnocení žáka v 9.ročníku(resp.5.,7.ročníku)

 

Hodnocení portfolia:

  • učitelem – vyhodnotí pokrok žáka ústně při třídění, řízeným rozhovorem, diskusí, provede stručný záznam
  • žákem – vyhodnocuje při třídění slovně, může i písemně (daří –nedaří, ⋅ líbilo – nelíbilo)
  • rodiči – při třídních schůzkách, konzultacích, při nahlédnutí doma na konci pololetí

Všechna písemná zhodnocení se zakládají do portfolia.

 

Celkový prospěch

 

Celkový prospěch žáka je hodnocen:

prospěl s vyznamenáním (není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebný, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré)

prospěl (není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný)

neprospěl (je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný)

nehodnocen (není-li možné hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených ŠVP na konci prvního pololetí)

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí stupni: pracoval úspěšně – pracoval

 

Celkové hodnocení žáka

 

  • do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci 2. pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených ŠVP s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených RVP. Do vyššího ročníku postoupí i žák 1. stupně, který již v rámci 1. stupně ZŠ opakoval ročník a žák 2. stupně ZŠ , který již v rámci 2. stupně opakoval ročník a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
  • nelze –li žáka pro závažné objektivní příčiny hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín a to tak, aby hodnocení žáka mohlo být provedeno nejpozději do dvou měsíců po ukončení pololetí. Není-li možné hodnocení ani v tomto termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
  • nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín a to tak, aby hodnocení mohlo být provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do té doby žák navštěvuje nejbližší vyšší ročník, popř. znovu devátý ročník..
  • má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení.
  • komise žáka přezkouší neprodleně, nejpozději do deseti dnů. Výsledek přezkoušení oznámí ředitel školy žákovi a zákonnému zástupci žáka prokazatelným způsobem. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení.

 

Opravné zkoušky

 

Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni ZŠ dosud neopakovali ročník, kteří na konci 2. pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku. Termín stanoví ředitel školy. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín vykonání opravné zkoušky do 15. září. Do té doby navštěvuje podmíněně vyšší ročník, popř. znovu 9. ročník. Nedostaví-li se žák k opravné zkoušce ve stanoveném termínu bez odůvodněné omluvy, neprospěl. Opravné zkoušky jsou komisionální.

 

HODNOCENÍ ŽÁKŮ VE ŠKOLE SI MŮŽETE STÁHNOUT ZDE

HODNOCENÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI

Hodnocení žáků s SPU

 

Slovní hodnocení

 

Do slovního hodnocení učitel zahrne posouzení výsledků vzdělávání žáka v jeho vývoji, ohodnotí jeho píli a jeho přístup. Při tomto hodnocení je zachována vazba mezi klasifikací číselnou a slovní. Děti, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být na žádost rodičů během celého jejich vzdělávání hodnoceny z mateřského i z jiných jazyků slovně – a to jak v průběhu školního roku, tak na pololetním a závěrečném vysvědčení.

 

U dětí s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Kromě slovního hodnocení v jazycích a matematice, proto lze u dětí se SPU hodnotit dítě slovně (průběžně i na vysvědčení) po dohodě s rodiči a odborníkem poradenského střediska prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá (chemie, fyzika). Pozn. Je možno využít inspiraci v publikacích Slovní hodnocení na 1.stupni a Slovní hodnocení na 2.stupni.

Nakladatelství RAABE 2006

 

Hodnocení klasifikačním stupněm

 

Jakmile žák s SPU překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžné klasifikaci. Za určitých okolností může být pro žáka výhodnější číselná klasifikace s tím, že se SPU vezme v úvahu a odrazí se v mírnější známce (o jeden stupeň)- podle domluvy a ustanovení v individuálním vzdělávacím plánu. Při uplatňování všech těchto možností je třeba postupovat velmi individuálně, s využitím všech dostupných informací, podpořit jeho možnosti být úspěšný v daném kolektivu ostatních dětí.

 

Hodnocení nadaných žáků

 

Hodnocení těchto žáků bude probíhat pouze klasifikačním stupněm. Předem je třeba s rodiči, odborníkem poradenského zařízení a žákem samotným stanovit a domluvit v individuálním vzdělávacím plánu požadavky na klasifikaci.

 

HODNOCENÍ ŽÁKA VE ŠKOLE SI MŮŽETE STÁHNOUT ZDE

AUTOEVALUACE ŠKOLY

Autoevaluace – vnitřní hodnocení školy napomáhá ke zkvalitnění a zefektivnění vzdělávání a výchovy ve škole. Vnitřní hodnocení školy stanoví § 11 a §12 zákona č.561/2004 Sb. (školský zákon) a vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy.

 

Oblasti autoevaluace

 

  • materiální, technické, ekonomické, hygienické a další podmínky ke vzdělávání
  • průběh vzdělávání
  • školní klima a vzájemné vztahy s rodiči a místní komunitou
  • výsledky vzdělávání
  • řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických
  • pracovníků
  • soulad realizovaného školního vzdělávacího programu s rámcovým vzdělávacím
  • programem pro základní vzdělávání

 

Cíle a kritéria autoevaluace

 

Cílem autoevaluace školy je zjistit aktuální informace o stavu školy a tím získat podklady pro plánování a realizaci dalšího rozvoje školy. Kritéria autoevaluace jsou stanovována pro jednotlivé dílčí cíle, které si škola stanovuje na každý školní rok (jsou stanoveny v rámcovém plánu práce pro každý školní rok).

 

Nástroje autoevaluace

 

  • rozbor dokumentace školy
  • rozhovory s učiteli, rodiči
  • dotazníky pro rodiče, žáky a učitele
  • srovnávací prověrky, dovednostní testy
  • hospitace

 

Časové rozvržení autoevaluačních činností

  • hospitační činnost (v průběhu celého škol. roku)
  • sebehodnocení práce učitelů a hodnocení ředitelem školy za minulý školní rok (začátek škol. roku)
  • projednání struktury vlastního hodnocení školy s pedagogickou radou (§ 9 vyhlášky č.15/2005 Sb.- do konce září)
  • projednání vlastního hodnocení školy v pedagogické radě za minulý školní rok (do konce října)
  • dovednostní testy žáků
  • srovnávací prověrky (průběžně celý škol. rok)
  • dotazníky na klima školy (1x za 2 roky)
  • průběžně: rozhovory s učiteli a žáky, výstupy z jednání školské rady

 

AUTOEVALUACI ŠKOLY SI MŮŽETE STÁHNOUT ZDE

OCHRANA ČLOVĚKA PŘI MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH

1. stupeň

 

  • probíraná témata jsou uvedena u jednotlivých předmětů (prvouka, přírodověda) v příslušných ročnících

 

2. stupeň

 

probíraná témata jsou rozdělena do následujících předmětů a příslušných ročníků :

 

a) Občanská výchova

6. ročník

  • mimořádné události v regionu

7.ročník

  • zásady první pomoci

8.ročník

  • zásady první pomoci

9.ročník

  • ochrana majetku osobního i státního

b) Zeměpis

6.ročník

  • jak být připraven na nebezpečí zemětřesení
  • živelné pohromy spojené se sopečnou činností

7. ročník

  • atmosferické poruchy a ochrana člověka před nimi
  • bezpečné přežití v bouří, ochrana před přírodními požáry

8. ročník

  • jak se zachovat při sesuvných a lavinových pohybech
  • jak se chovat při povodních

9. ročník

  • co jsou živelné pohromy a jak vznikají
  • shrnutí a upevnění znalostí z oblasti ochrany člověka za mimořádných událostí

c) Přírodopis

6. ročník

  • viry, bakterie- onemocnění, šíření a léčení chorob
  • zneužití k výrobě biologických zbraní životní prostředí v souvislosti s rozšiřováním ohrožených živočichů

7. ročník

  • ptačí chřipka- šíření, léčení
  • ochrana přírody

8. ročník

  • onemocnění
  • návykové látky, drogy – účinky, nebezpečí pro člověka
  • vliv vnějšího prostředí na zdraví člověka
  • první pomoc (domluva s vyučujícím občanské výchovy)

9. ročník

  • těžba surovin
  • vliv člověka na životní prostředí
  • přírodní katastrofy, geologické a klimatické příčiny

d) Chemie

8.ročník

  • bezpečnost v chemii
  • jedovaté látky
  • látky výbušné a hořlavé látky nehořlavé, netoxické – a přitom zrádné plyny

9.ročník

  • čím nás nebezpečné látky ohrožují
  • jak poznáte nebezpečí havárie rady pro případ havárie s únikem nebezpečných látek
  • ochrana při radiační havárii

 

V závěru školního roku se pravidelně koná branné cvičení ( v rozsahu 6 hodin), které shrnuje všechny poznatky v oblasti ochrany člověka při mimořádných událostech.

 

DOKUMENT OCHRANA ČLOVĚKA PŘI MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH KE STÁHNUTÍ ZDE

Celý ŠVP je k nahlédnutí v ředitelně školy.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ŠKOLY

NAŠE ZÁKLADNÍ ŠKOLA

ZŠ Jungmannova předává žákům takové znalosti a dovednosti, které budou dobře uplatnitelné v životě.

         

KONTAKTUJTE NÁS



FOTOGALERIE